Odpovědi na otázky

od Abdrushina



Obsah

10. „Panna“ Maria ve zvěstování

OTÁZKA: V sešitě III. je vysvětlováno neposkvrněné početí. Vysvětlení však stojí v rozporu se zaslíbením, které výslovně poukazuje na to, že Spasitel by měl být zrozen z panny.

ODPOVĚĎ: Mezi článkem v sešitě III. a zaslíbením není žádný rozpor. Rozpor přináší pouze falešný výklad výrazu „panna“ v zaslíbení. Jestliže se mluví o panně, tak se tím nemíní užší pojem, a ještě mnohem méně názor státu, nýbrž se může jednat pouze o velký pojem lidství.

Zúžené pojetí by muselo zjistit skutečnost, že těhotenství a zrození sama o sobě, aniž by se při tom myslelo na plození, vylučují panenství v obvyklém smyslu. Avšak v zaslíbení nejsou míněny takovéto věci. Tím je řečeno, že Kristus bude narozen bezpodmínečně jako první dítě panny, tedy z ženy, která ještě nikdy nebyla matkou. U ní jsou všechny orgány, které náleží k vývoji lidského těla, panenské, to znamená, že ještě nikdy nebyly tímto způsobem uvedeny v činnost a z tohoto těla ještě nikdy nevzešlo žádné dítě. Při každém prvním dítěti musí být přece orgány v mateřském lůně ještě panenské. Jen toto mohlo přicházet v úvahu při tak dalekosáhlém proroctví, protože každé zaslíbení se naplňuje jen v bezpodmínečné důslednosti pracujících zákonů stvoření a v tomto spolehlivém předpokladu je také poskytováno!

V zaslíbení je tedy míněno „první dítě“, a proto byl učiněn rozdíl mezi pannou a matkou. Jiný rozdíl nepřichází v úvahu, protože pojmy panna a paní vznikly jen skrze čistě státní nebo společenská zřízení manželství a nejsou takto v žádném případě v tomto zaslíbení míněny.

V dokonalosti stvoření jakožto díla Božího je akt plození bezpodmínečně nutný; neboť všemoudrost Stvořitele zřídila všechno ve stvoření od prapočátku tak, že ničeho není příliš mnoho nebo nic není přebytečné. Kdo hájí takovéto myšlenky, současně tím říká, že dílo Stvořitele je nedokonalé. Totéž platí o těch, kteří tvrdí, že zrození Krista proběhlo bez normálního Stvořitelem lidstvu předepsaného plození. To musí být provedeno normálním zplozením skrze člověka z masa a krve! Také v tomto případě. A tak to také je!

Každý člověk, který si je toho správně vědom, velebí tím Stvořitele a Pána více než takoví, kteří chtějí připustit jiné možnosti. První mají tak neochvějnou důvěru v dokonalost svého Boha, že podle jejich přesvědčení výjimka nebo změna v jím podmíněných zákonech není vůbec možná. A to je větší víra! Kromě toho mluví přece bezpodmínečně pro to všechny ostatní události. Kristus byl pozemským člověkem. S tímto rozhodnutím se také podrobil těm zákonům, které jsou chtěny jeho Otcem k hrubohmotnému rozmnožování, protože dokonalost Boží toto podmiňuje.

Když na to má být řečeno, že „u Boha není žádná věc nemožná“, tak takovéto zastřené vysvětlení neuspokojuje; neboť v tomto výroku spočívá opět zcela jiný smysl, než si mnozí lidé představují ve své pohodlnosti. Je třeba, aby bylo také jen řečeno, že nedokonalost, nelogičnost, nespravedlnost, libovůle a mnoho jiného jsou u Boha nemožné, aby doslovné znění této věty podle běžných pojmů nesouhlasilo. Také by se mohlo zdůvodňovat, že když v tomto smyslu není u Boha žádná věc nemožná, tak by přece mohl jediným aktem vůle učinit všechny lidi na zemi věřícími! Pak by nepotřeboval svého Syna vtělením vystavit pozemským těžkostem a smrti na kříži. Této nesmírné oběti by zůstal ušetřen. Že se to však tak stalo, svědčí pro neoblomnost Božích zákonů od počátku samozřejmých ve stvoření, do nichž vlivem jejich dokonalosti nelze provést násilný zásah kvůli nějaké změně.

Na to by mohla slepá a zarputilá protistrana opět tvrdošíjně namítnout, že Boží vůlí bylo to, co se přihodilo. To je řečeno zcela správně, avšak není to naprosto žádným důkazem o opaku, nýbrž to je ve skutečnosti uznáním předcházejícího zdůvodnění, pokud se nechá odpadnout naivní názor a následuje hlubší vysvětlení, které bezpodmínečně vyžadují všechny výroky duchovního druhu.

Byla to Boží vůle! To však nemá co dělat s libovůlí, nýbrž to naopak neznamená nic jiného než potvrzení zákonů Bohem vložených do stvoření, které nesou jeho vůli, a s tím spojené bezpodmínečné vpravení se do těchto, které nepřipouští výjimku nebo obcházení. Právě v nutnosti splnění se přece Boží vůle ukazuje a uplatňuje.

Proto se musel také Kristus k provedení svého poslání nezbytně podrobit všem přírodním zákonům, tedy vůli svého Otce. Bylo by také nemožné vyhnout se ve stvoření k pozemskému zrození určenému plození skrze člověka. Že Kristus toto všechno činil, dokazuje celý jeho život. Normální narození, růst, hlad a únava, ke kterým také u něj také docházelo, utrpení a nakonec smrt na kříži. Všemu, čemuž je podrobeno pozemské lidské tělo, byl podroben také. Proč by mělo být pouze a jedině zplození jiného druhu, když k tomu nebyla žádná existující nutnost? Právě v přirozenosti je úloha Spasitele ještě větší, a nikterak menší! Právě tak nebyla Maria ve svém vysokém povolání méně obdařena.

Odpovědi na otázky od Abdrushina


Obsah

[Poselstvi Grálu od Abdrushina]  [Doznívání I a II]  [Odpovědi na otázky]

kontakt

Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2017