Odpovědi na otázky

90. Odpověď na útoky

OTÁZKA: Nechce Abdruschin odpovědět na mnohostranné osočování? Jako tazatel sám náhodou vím u mnoha věcí, že by pro něj bylo snadné obrátit kopí proti němu namířená.

ODPOVĚĎ: Mé Slovo je mně samotnému příliš cenné, než abych jím plýtval pro takové věci. Také to nemám vůbec zapotřebí, protože odpověď na to přijde ze zcela jiné strany. Buďte zcela klidný, nic nezůstane nezodpovězeno, ani to nejmenší. Způsobem, který bude ovšem celému lidstvu sloužit jako trvalé poučení. Nepotřebuji k tomu ničím přispět. A co se týče mnohých „názorů“ a mínění, nebo dokonce prohlášení od takzvaných rasových badatelů a vy­kladačů písma, která jste mi předložil a která ve mne chtějí vypočítavě poznat čistokrevného Žida, tak ovšem nemohli tito předložit žádného lepšího svědectví pro svou neschopnost ve svém „vědění“ než právě to; neboť není žádná praněmečtější a takzvaná křesťanštější rodina daleko zpět než ta, ze které pocházím. Avšak to by pro mne nehrálo vůbec žádnou roli, protože znám jen lidi a neposuzuji podle ras, národů nebo náboženství. To je příliš malicherné a opravdového člověka nehodné. Věří tito lidé, že jednou budou smět vtáhnout do říše Boží s národními barvami a národními hymnami? Ne, taková omezenost mne nemůže přimět k odpovědi.

Stalo se však také módou, že v určitých kruzích se tak mnohé, co by mohlo být nebezpečím pro vlastní přání nebo ideje, prostě a nesvědomitě snaží označovat za prožidovskou činnost, aby tak mnohé odradili se tím zaobírat a v laciné sebeobraně neztratili půdu pod nohama, nýbrž aby s ne právě chvályhodnými prostředky mohli tím napomáhat vlastním cílům.

Jak jednostrannými jsou kromě toho rasoví badatelé, kteří se pokoušejí posuzovat podle zevnějšku, podle hrubohmotnosti, zatímco vlastní člověk, duch, je jedině směrodatný. A tento duch je starší než nynější a dřívější pozemská těla. Vezměme to jednou čistě pozemsky: Dobrý člověk je vždy tentýž, i když několikrát změní svůj šat. Je ve všedních šatech přesně tentýž, jaký je v šatech nedělních. Nejinak je tomu u ducha, u vlastního člověka. A působí takřka směšně, když se ví, že sami tito pyšní rasoví badatelé se všemi nynějšími nenávistníky Židů byli v dřívějších inkarnacích kromě jiného skutečně Židy!

Jako ostatně velká část Němců. Zatímco právě já jsem Židem nikdy nebyl. Ó, tito milí znalci! Hnusí se mi, když o těchto nesmyslnostech přemýšlím. A na čem spočívá celá tato pýcha, celá tato domýšlivost, kterou si tak mnozí osobují vůči Židům, mezi kterými jsou lidé, jimž lze mnohem přátelštěji stisknout ruku než svým spolukřesťanům? Na čem se vlastně křesťanství zakládá? Jen na židovství! Křesťanství sepsali jen židovští proroci starého zákona, ne jiní. Desatero přikázání přišlo jen skrze jednoho Žida. Učedníci byli Židé. A ti, kteří tehdy Krista odsoudili a ukřižovali, jsou dnes inkarnovaní jako Němci a takzvaní křesťané, kteří se ukazují jako nejvíce pobouřeni tehdejším činem. A když by duchové německého lidu nebyli bývali z části v dřívějších inkarnacích Židy, tak by nemohl mít německý lid žádnou vyhlídku stát se povolaným lidem budoucnosti. Nynější Židé však dříve žádnými Židy nebyli. Budoucnost přinese v tomto vysvětlení tak mnohého, přičemž se dnešní posměváčci budou muset za své nynější názory a své nynější vědění stydět. Přijdou pro ně mnohé hodiny, ve kterých si budou přát, aby raději mlčeli, místo aby se nafukovali ve své ubohé domýšlivosti. Je zaslíbeno, že se „všechno musí stát novým“! Na toto splnění se těší tak mnozí. Existuje však strašlivější odsouzení než právě toto zaslíbení? Nespočívá v tom skutečnost, že všechno, všechno je falešné, když všechno musí být nové, tedy jiné, aby bylo konečně správné? A v této době nyní stojíme! Neexistuje skutečně již nic, co by nebylo od základu falešné, ve všem, co si lidé vymysleli a vytvořili. Větší důkaz než nynější hluboký úpadek a nynější zoufalý zmatek není snad potřeba.

Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2024