Odpovědi na otázky

96. Abdruschinovo stanovisko ke stávajícím společnostem

OTÁZKA: Proč se Abdruschin odmítá spojit se stávajícími sdruženími? Bylo by přece v mnoha případech snadné dosáhnout sjednocení. V úsilí vzhůru by se měla vzájemně podat ruka a působit společně, čímž by se mnohem dříve dosáhlo vysokého cíle.

ODPOVĚĎ: Nejsem zde, abych vysvětlováním nebo dohadováním a argumentováním vyváděl lidi z jimi samými vytvořených omylů, nýbrž přináším Poselství, kterého se lidé mohou přidržet, aby se ze svých omylů vyprostili. Neexistuje při tom žádného „sjednocování“, nýbrž jedině: „Buď — anebo!“ Není také žádného spolupůsobení, nýbrž nanejvýš následování. Kdo si to není schopen ujasnit, ten ať nechá také klidně Poselství Grálu stranou; neboť by mu nebylo užitečné. Kdo je nepovažuje za dar Boží, nebude mu nikdy rozumět. Pro toho také není. Nesnažím se ani jednoho člověka „přemlouvat“. Nemám také v úmyslu založit nějaké „sdružení“ nebo společenství a žít z jeho ročních příspěvků.

Proto zůstávám nezávislý a nemám v úmyslu studovat všechna ta lidmi vytvořená, z části zcela nesmyslná tvrzení, abych je pak stále znovu opět namáhavě argumentuje vyvracel. Tím by bylo podle mého názoru přikládáno směšné aroganci tak mnohých lidí příliš mnoho pocty.

Bůh ukazuje Pravdu, jakou ona v Jeho stvoření jest. Ona stojí uprostřed zoufalého a nebezpečného zmatku, který lidstvo způsobilo. Pravdu jako takovou poznat a přijmout je pouze věcí lidí, kteří mají napnout všechny síly, aby pro sebe získali tento nejvzácnější statek, bez kterého jsou beznadějně ztraceni. Člověk musí pro to učinit vše; neboť Bůh mu nenadbíhá, nesnižuje se nikdy na sluhu člověka! Avšak to je to, co člověk doposud ve svém zvláštním stanovisku očekával. On neustále požaduje důkazy! Ať se přece on namáhá, aby poznal Pravdu! To je přece zisk jen jeho jediného. A ten, kdo skutečně poctivě hledá, poctivě se o to namáhá, nalezne poznání!

K tomu však patří od každého počátku nezbytně ona pokora, kterou poznává sám sebe. A to je zhruba to nejtrpčí pro člověka dnešní doby. Již na tom ztroskotá; neboť to nedovede, nechce to! A proto vynutil soud. Pohleďte jen na člověka, jak si skrze pozemské bytí pyšně vykračuje, ověšen všemi tretkami pozemské ješitnosti! Kde zde má být místo pro pokoru?

Nakonec si ještě představuje, že nyní započatý boj Světla proti všemu temnu se odehrává jen kvůli němu! Avšak tento veliký boj není kvůli němu osobně. Vzestup, který je mu při tom umožněn, probíhá jen jako vedlejší následek! Promešká-li to, nevyužije-li tuto poslední příležitost s veškerou svou silou, nechce-li slyšet volání, tak zůstane vězet v jím samým vytvořené bažině a udusí se. Smutek kvůli němu nebude!

Obtížen tím, co vytvořilo lidské smýšlení, nepozná nikdy pravou cestu. Avšak já jdu sám svou cestou v mnou poznaném splnění mého úkolu. Nepotřebuji přece, aby mne následoval někdo, kdo se k tomu dobrovolně neodhodlá. Myslím však, že moje řeč je vždy dostatečně jasná. Kompromis, ať už by byl jakkoliv lehký a jednoduchý, je u mne v každém směru zcela vyloučen. Spojení se sdruženími, sektami, církvemi nepřichází nikdy v úvahu, Bůh je nezná; neboť chrámem Božím, církví, dómem je míněno něco jiného, daleko většího než nějaká organizace na Zemi! —

Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2024