Odpovědi na otázky

od Abdrushina



Obsah

122. Dávání a přijímání

OTÁZKA: Abdrushin hovoří ve svém Poselství kromě jiného o velikém zákonu stvoření, že jen v dávání může spočívat také pravé přijímání. Byl bych vděčný, kdybych právě o tom směl slyšet ještě přesnější vysvětlení, které mé myšlení dovede na správnou dráhu.

ODPOVĚĎ: Tento zákon proniká vším. Při určitém pozorování není těžké to rozpoznat a učit se na tom.

Nevztahuje se to jen na vědomé a chtěné myšlení a konání lidí nebo na jejich působení v jednotlivých povoláních, nýbrž také na všechny děje pokládané za samozřejmé, které do určitého stupně probíhají samočinně.

Všimněme si jednou dýchání! Jen ten, kdo správně vydechuje, může provést a provede také samočinně zdravý a dokonalý nádech, ba dokonce, je k tomu skrze správné vydechnutí řízen a nucen. To dává tělu zdraví a sílu.

Ve výdechu člověk dává! Dává něco, co je ve stvoření k užitku, ať už je v tomto případě uveden jen uhlík, který je potřebný k výživě rostlin. Ve zpětném nebo pozdějším účinku je ten člověk, který věnuje pozornost výdechu, ve stavu, kdy hluboce a blaženě opět vdechuje, čímž k němu přitéká veliká síla, zcela jinak než při povrchním dýchání.

V opačném případě to však není stejné. Člověk může vdechovat hluboce a požitkářsky, aniž by byl proto samočinně nucen také důkladně vydechnout; neboť většina lidí provádí povrchně právě výdech.

Snaží se sice požitkářsky brát, avšak nemyslí na to, že mají také něco dávat.

A ze zanedbání správného dávání, tedy dokonalého výdechu, vyplývá mnohé: Za prvé tím nemůže člověk nikdy dojít ke správnému požitku nádechu a za druhé není vypuzeno nebo odstraněno všechno, co je pro tělo škodlivé nebo nevyužitelné a co je musí zatěžovat nebo mu bránit ve zdravém zachvívání, čímž z toho postupem času může vzniknout všelicos chorobného. Pečlivý pozorovatel pozná také v tom nenápadně působící zákon.

Nejinak je tomu v hrubších tělesných věcech. Blahodárného přijímání pokrmů lze dosáhnout jen skrze trávení, tedy přeměnou a dalším předáváním k výživě země a rostlin. Je to bezpodmínečně od toho odvislé.

A jak je tomu s tělesnými věcmi, tak je tomu také s duchovními ději. Chce-li duch čerpat, tedy přijímat, musí přijaté přeměněně předat dál. Přeměna nebo formování před dalším předáváním posiluje a zoceluje ducha, který v tomto zesílení je schopen přijímat stále více a vždy hodnotněji, poté co k tomu vytvořil prostor skrze další předávání, ať už slovem, písmem nebo jiným činem.

Teprve to přináší mu po předání úlevu, jinak by ho to tísnilo, trvale zatěžovalo nebo znepokojovalo a mohlo by ho to nakonec dokonce zcela srazit dolů. Jen v dávání, tedy předávání, může opět znovu přijímat.

Uvádím tyto lehce pozorovatelné a srozumitelné věci jen proto, abych tím dal poukaz na veliké, trvalé působení. Všechny děje ve stvoření podléhají tomuto zákonu. V působení projeví se to přirozeně odpovídajíce příslušné úrovni a druhu v ustavičně jiném formování.

Tento zákon také lze označit jinak, osvětlit z jiné strany, tím, že bude řečeno: Kdo přijímá, musí dávat, jinak dochází k hromadění a poruchám, které jsou škodlivé a mohou být ničivé, protože je to proti samočinně působícímu zákonu stvoření. A není žádného tvora, který nepřijímá.

Odpovědi na otázky od Abdrushina


Obsah

[Poselstvi Grálu od Abdrushina]  [Doznívání I a II]  [Odpovědi na otázky]

kontakt

Translation © Jaroslav Peroutka, 2012 - 2018